Uzavírám rok 2015
Vím, že s tímto článkem jdu s křížkem po funuse. Rok už je rozjetý, vaše předsevzetí už dávno porušená (vaše, protože já žádná nemám :D), ale i přesto jsem se rozhodla to napsat. Abych tak symbolicky jedny dveře zavřela a úplně naplno vstoupila do nového roku. Budu se každý měsíc popsat nejdřív jen pár slovy, nebo hesly a potom je vysvětlit. Aby to bylo co nejkratší, co nejúdernější, je mi jasný, že vás určitě nezajímá, v kterým měsíci mi kolikrát ujela tramvaj (je to ale jednoduchý si to spočítat, pokud to někoho zajímá, stává se to cca třikrát denně) 😀
Leden
Poerasmus kocovina. Celkově rok 2015 jsem nezačala nejlíp. 2014 pro mě byl tak zásadní, tak přelomovej a tak úžasnej, že… jsem šla do toho dalšího roku s tím, že nic lepšího už se mi nemůže stát. A to byla zásadní chyba. Protože když s něčím počítáte, tak ono se vám to vrazí zpátky a bylo to tak. 2015 rozhodně nebyl lepší než 2014, ale… I přesto se stala spousta úžasný věcí, co mě nějakým způsobem zformovala. A taky jsem v lednu udělala zkoušku z mikra, aleluja, napotřetí 😀
Únor
Začali jsme s přítelem zase bydlet na koleji. Jemu se tam nelíbilo, mně ano. Že se mu tam nelíbilo jsem zjistila až o dost později a zprostředkovaně. A dostala jsem k narozkám smoothie maker 😀 možná blbost, ale já ho miluju.
Březen
Mnichov. Alias další prohloubení poerasmus kocoviny. Sraz s kamarády z erasmu byl super a já jsem si Mnichov strašně užila (ještě bez uprchlíků), ale akorát jsme se všichni jen utvrdili v tom, jak moc nám chybí erasmus, finsko, sauny, společný výlety na chaty. Takže já se zas vrátila v mírné depresi a s pocitem marnosti.
Duben
Špindl s holkama – náš „babinec“ víkend. A rozhodnutí, že na léto chci někam vyjet a začínám pořádně šlapat do všech pohovorů přes Aiesec atd. A tak se to stalo. Zhruba v půlce dubna mne přijali na projekt Feel Lanka. Super léto na Srí Lance bylo za dveřmi! Můžu říct, že to byly po dlouhý době fakt chvíle, kdy jsem svítila jako žárovka. Vybrali nás 12 z 200 lidí. Přišla jsem si… asi dobrá 😀
Květen
Morava, naše Morava. S přítelem jsme na víkend unikáme realitě a plníme celý auto po strop moc dobrým vínem. Přijeli erasmáci, ano, zase oni sem 😀 Nedávám první zkoušku, druhou zkoušku, hrozí mi vyhazov ze školy.
Červen
Začínám se z toho konečně vyhrabávat a z obřího průseru se stane jen menší. Nevyhodí mě, ale jeden předmět si budu muset zopakovat v zimním semestru.
Červenec
Srí Lanka. Já se tady o tom nebudu asi hluboce rozepisovat, to by bylo na samostatnej román. Každopádně jestli jsem se někdy zocelila a srovnala si nějaký svý hodnoty, tak to bylo právě na Cejlonu.
Srpen
Pořád Srí Lanka. Už jsem si pochovala krokodýla, nakrmila slůně, plavala se žralokem, mohla jsem jet domů.
Září
Návrat. A opět ta kocovina. Co na tohle zabírá? Já jsem to vyřešila tak, že jsem doma strávila jeden den a okamžitě odjela na Slovensko s přítelem. Ten týden nám neuvěřitelně prospěl a já byla strašně happy (tekla tam teplá voda, jedlo se příborem, no však víte). Jenže pak zas přišel ten návrat do reality. Hledání bytu, o tom si můžete přečíst ZDE.
Říjen
Stěhování do bytečku. Naše úplně první skutečné bydlení. A aby toho nebylo málo – Milano. Poerasmus kocovina se začínala léčit, takže jsem jí zas jela přikrmit dalším setkáním.
Listopad
Učení na státnice, naprosto nijakej měsíc.
Prosinec
Vyrazili mě od státnic. Zhroucení nepřišlo. Nebyla jedna jediná slza. Věděla jsem, že to tak má být a že ještě nebyl ten čas na to, abych to dala. Naprosto luxusně jsem si užila předvánoční čas, který mě ve 2014 ve Finsku tak trošku utekl. Pálila jsem svíčky, balila dárky. Oslavila jsem silvestra s mými super přáteli a…
2016 JE TADY!!!
Přeju vám, aby se vám splnilo všechno, co si přejete. Dávejte si pozor na to, co si přejete, protože sny se plní. Tak abyste pak nebyli překvapení.
P.S.: Vlastně… Jedno předsevzetí by tu bylo. Alespoň jeden článek týdně, co říkáte? 🙂
Fotka ještě z Finska, alias důkaz toho, že stačí jen věřit 😉